close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vampýrská akademie 4 Krvavý slib - 10. Kapitola - 1. Část

17. června 2011 v 19:18 | Vidle |  VA 4 Krvavý slib - Online

DESET - 1. ČÁST


Každý vycházel s Avery na obědě dobře, takže se večer znovu sešli a bavili se. Lissa přemýšlela jaké to bylo, když seděla na první hodině angličtiny. Zůstali dlouho do noci, plížili se venku přez zákaz vycházení. Tahle vzpomínka vykouzlila Lisse na tváři úsměv, přestože nemohla potlačit zívnutí. Nemohla jsem si pomoct, ale cítila jsem trochu žárlivosti. Věděla jsem, že Avery byla Lissyino štěstí, a to mi trochu vadilo. Přesto, Averyino nové přátelství mě donutilo cítit vinu kvůli mému odchodu od Lissy.
Lissa zívla znovu. Bylo těžké soustředit se na Scarletin dopis při boji s lehkou kocovinou. Avery vypadala jako by měla nekonečnou zásobu likéru. Adrian se vzdal hned, ale Lissa trochu váhala. Už měla své propařené dny dávno za sebou, ale i ona nakonec podlehla rytmu včerejší noci a vypila daleko více sklenic vína, než měla. Stejně to nebylo tolik, jako má vtipná situace s vodkou. Obě dvě nás opily, i když jsme byly míle a míle daleko od sebe.
Najednou ve vzduchu zaznělo poplašné zvonění. Lissa okamžitě zvedla hlavu stejně jako všichni ostatní ve třídě. V rohu místnosti blikal malý požární hlásič a hlásil nebezpečí. Někteří studenti se začali radovat, někteří se tvářili že mají strach. Zbytek prostě překvapeně zíral a čekal.
Lissina instruktora taky vypadala trochu zaskočena a po krátké prohlídce se Lissa rozhodla že se nejedná o cvičný poplach. Učitelé byli obvykle pozorní, když bylo cvičení, a paní Malloyová se netvářila jako obvykle, když se snažila zjistil kolik času už uběhlo od začátku jejich hodiny.
"Nahoru" řekla paní Malloyová zlostně svírající desky "Víte kam jít." Postup při požárním cvičení byl celkem standartní.
Lissa následovala ostatní společně s Christianem. "Neudělal si to ty?" dobírala si ho.
"Ne, přál bych si kdybych mohl. Tahle třída mě zabíjí"
"Tebe? Já mám nejhorší bolest hlavy na světě"
Vrhl na ni vědoucí úsměv. "Nechť je to lekce pro Vás, slečno Svěží."
Ušklíbla se na něj a šťouchla ho. Dorazili na místo setkání na nádvoří a připojili se k ostatním, kteří se snažili utvořit řady. Paní Malloyová dorazila a zkontrolovala každého ze svých desek, byla spokojená, nikdo nezůstal opomenutý nebo za ní.
"Nemyslím si, že to bylo plánované." řekla Lissa
"Souhlasím" řekl Christian. "To znamená, že i přesto že tu není oheň, tak by to chvíli mohlo trvat."
"No, potom je tohle čekání naprosto k ničemu, co?"
Christian a Lissa se překvapeně otočili za hlasem a za nimi stála Avery. Měla na sobě fialové pletené šaty, černé boty s podpatky, což vypadalo totálně mimo na mokré trávě.
"Co tu děláš ?" zeptala se Lissa "Měla bys být u sebe v pokoji."
"No a ? Je tam taková nudna. Musela jsem přijít vás osvobodit."
"To jsi udělala ty?" zeptal se zaujatě Christian.
Avery pokrčila rameny. "Říkala jsem že jsem se nudila. Ted pojďme, dokud vládne chaos."
Christian a Lissa si vyměnili pohledy. "No" řekla Lissa pomalu. "Předpokládám, že už zjišťují účast..."
"Rychle" řekal Avery. Její vzrušení bylo nakažlivé, a to se zvyšovalo, Lisaa spěchala za ní, Christian hned v závěsu. Přes všechny pokřikující a stále se přesouvající studenty si jich nikdo nevšiml. Přeběhli celý areál kampusu dokud se nedostali mimo koleje. Simon stál opřený o dveře a Lissa ztuhla. Byli chyceni.
"Všechno připraveno?" zeptala se ho Avery.
Simon, takový ten silný a tichý typ, rychle přikývl a napřímil se. Dal ruce do kapes a odešel. Lissa užasle zírala.
"On prostě.. on nás nechal jít? A on v tom jede taky?" Simon nebyl učitel, ale přesto... to nemuselo nutně znamenat, že nechá studenty jít kvůli falešnému cvičení.
Avery se šibalsky usmála. "Byli sme spolu chvíli. Má daleko lepší věci na práci než nás hlídat."
Vedla je dovnitř, ale místo toho, aby šla do svého pokoje, vedla je do jiné části budovy, někam, kde jsem to dobře znala: do Adrianova pokoje.
Avery zaklepala na dveře. "Hej, Ivaškove, otevři dveře."
Lissa si zakryla rukou pusu aby zakryla hihňání. "Tolik k našemu utajení. Každý tě uslyší."
"Potřebuju aby mě slyšel." Vysvětlovala Avery.
Pokračovala v bušení na dveře a řvaní, a konečně, Adrian odpověděl. Jeho vlasy trčely ve zvláštních úhlech a měl tmavé kruhy pod očima.
Vypil toho dvakrát tolik co Lissa minulou noc.
"Co.." mrknul "Neměli byste bejt ve třídě? Oh bože. Nespal jsem tak dlouho, že ne?"
"Pusť nás dovnitř" řekla Avery, tlačila ho dozadu "Máme tady uprchlíky od ohně"
Důrazně napochodovala ke gauči a uvelebila se jako doma, on na ni jen nevěřícně zíral. Lissa a Christian se k ni připojili.
"Avery spustila požární poplach." vyvsvětlila Lisaa.
"Dobrá práce" řekl Adrian a zhroutil se do načechraného křesla. "Ale proč jste sem přišli? To je jediné místo kde nehořelo?"
Avery na něj zamrkala řasama. "Nejsi rád, že nás vidíš?"
Chvilku si ji prohlížel. "Vždycky vás rád vidim"
Lissa byla vždycky odtažitá od takovýchto věcí, ale něco ji zaujalo. Bylo to tak divoké, tak hloupé... byla to přestávka od všech jejích starostí. "Nebude to trvat dlouho než to zjistí, víš to. Mohli by to zjistit kdokoliv, třeba teď."
"To by mohli," souhlasila Avery a položila nohy na konferenční stolek. "Ale já to mám pod kontrolou. Další alarm se sputí když otevřou dveře."
"Jak se ti to sakra podařilo?" Zeptal se Christian.
"Přísně tajné"
Adrian si promnul oči, očividně ho to pobavilo navzdory tak náhlémnu probuzení. "Nemůžeš dělat poplachy celej den, Lazarová."
"Vlastně, až ho vypnou a prověří ten druhý alarm, tak se zapne třetí."
Lissa se smála, i když víc kvůli reakci kluků, než co řekla Avery. Christian v záchvatu své rebélie proti společnosti rozdělal oheň. Adrian ztrávil většinu dní v lihu a cigaretového kouře. Pro společnost roztomilá dívka jako Avery, opravdu nemyslitelné aby se to stalo. Avery vypadala velmi spokojeně, s tím jak je překonala.
"Pokud už je po výslechu," řekla "Nenabídl byste svým hostům nějaké občerstvení?!"
Adrian vstal a zívl. "Dobře, dobře ty drzá holko. Udělám kafe."
"S troškou...?" naklonila hlavu ke skřínce s likéry. "Si děláš srandu!" řekl Christian "Myslíš že tam ještě po včerejšku něco zbylo?"
Avery přešla ke skřínce a vzala láhev. Natočila ji k Lisse. "Chceš?"
Dokonce i Lissin útěk z vyučování měl své meze. Bolest hlavy z vína pořád pulzovala v její lebce. "Fuj, ne."
"Zbabělci" řekla Avery. Otočila se zpátky k Adrianovi. "No tak pane Ivaškove, nejlepší bude dát mi to do hrnečku. Vždycky sem si přála kávu s brandy."
Chvíli potom, jsem se vytrácela z Lissiny hlavy zpět do své vlastní, vracela jsem se k temnotě a k obyčejným snům. Byl to krátký prožitek, ale stále jsem ho cítila jako silné bušení, které mě vrátilo zpátky do vědomí.
Otevřela jsem oči a lebkou mi projela hluboká spalující bolest z té proklaté vodky, bezpochyby. Lissina kocovina byla nic proti té mojí. Zavřela jsem oči, doufajíc že zase usnu a nechám spánek vyléčit nejhorší bolest. Pak jsem uslyšela bušení. A znovu a horší, někdo kopal do mé postele.
Otevřela jsem oči znova, zírala jsem do Yeavaniných chytrých tmavých očí. Jestliže se Sydney setkala s mnoha dhampírama jako je Yeva, mohla jsem pochopit proč si myslí, že jsme jako rasa přisluhovači pekla. Yeva kopla do postele znovu.
"Hej" zasténala jsem "Jsem vzhůru, okej?"
Yeva řekla něco v ruštině a Paul překládal. "Říká že vlastně nejste vzhůru dokud jste v posteli"
A bez dalšího varování ta sadistická stará žena pokračovala v kopání do mé postele. Zvedla jsem se a svět se kolem mě zatočil. Říkala jsem to i dříve, ale tentokrát to myslím vážně: už nikdy nebudu pít. Není lehké se z toho dostat. Dívali se na mé zoufalé tělo, a Yeva mě několika kopy svými špičatýma botama schodila z postele.
"Dobře, dobře. Jsi spokojená? Já jsem...." Yevin výraz se nezměnil, ale alespoň zastavila s kopanci. Obrátila jsem se k Paulovi. "Co se děje?!"
"Babička říká, že musíte jít s ní."
"Kam?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama